Z pohledu norem, zákonů a jeho vyhlášek je třeba, aby schodiště splňovalo základní požadavky na vlastnosti staveb podle Směrnice Rady ES č.89/106/EHS:
• o požární bezpečnosti (vyhláška č. 23/2008),
• o hygieně,
• o ochraně zdraví, zdravých životních podmínkách a životním prostředí,
• o bezpečnosti při užívání,
• o úspoře energie a tepelné ochraně.
Schodiště musí zejméne splňovat požadavky:
- normy ČSN 73 4130 Schodiště a šikmé rampy,
- normy ČSN 74 3305 Ochranná zábradlí,
- vyhlášky 268/2009 Sb. o obecně technických požadavcích na výstavbu,
- vyhlášky ČÚBP 207/1991 Sb. o bezpečnosti práce,
- vyhlášky č. 398/2009 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu a orientace,
- normy ČSN 73 0035 Zatížení stavebních konstrukcí.
Pro skleněná schodiště se můžeme dále řídit doporučeními německého institutu pro stavebnictví (DiBt):
- Technische Regeln für absturzsichernde Verglasungen (TRAV),
- Technische Regeln für die Bemessung und Ausführung punktförmig gelagerter Verglasungen (TRLV),
- Technische Regeln für die Verwendung von linienförmig gelagerten Verglasungen (TRPV).
Norma ČSN 74 3001 stanovuje pro jednotlivé prvky schodišťové konstrukce přesné názvy:
• schodišťový prostor je prostor, v němž bude umístěno schodiště,
• schodišťové rameno je konstrukce, která má min. 3 stupně a spojuje různé výškové úrovně,
• spodnímu rameni se říká nástupní, hornímu výstupní a ostatním mezilehlé schodišťové rameno,
• rovná plocha mezi schodišťovými rameny se jmenuje mezipodlažní podesta (mezipodesta, odpočívadlo),
• rovná plocha v úrovni každého patra se nazývá podlažní podesta,
• první stupeň v každém schodišťovém rameni je jalový (slepý), výškově zůstává na úrovni spodní podesty. U schodiště bez jalového stupně se první zvýšený stupeň jmenuje nástupní,
• výstupní stupeň je poslední ve vlastním rameni, ukončující stupeň má stejnou výškovou úroveň jako horní podesta, rozšiřuje ji,
• jalový a ukončující stupeň mohou mít odlišnou šířku než ostatní schody, protože nemají vliv na chůzi, jinak všechny stupně v rameni a v celém domě musí mít stejnou výšku a šířku (mimo schodů do sklepa a na půdu),
• u jednotlivých stupňů se horní plocha se nazývá stupnice, přední plocha podstupnice, obě boční plochy jsou čela stupně,
• zrcadlo je volný prostor mezi schodišťovými rameny (například pro umístění výtahů).
Norma ČSN 73 4301 Obytné budovy stanovuje zásady pro navrhování obytných budov nebo obytných částí budov:
• pro projektování schodišť v obytných budovách platí ČSN 73 4130,
• uvnitř vícepodlažních bytů mohou být schodiště neoddělená od ostatních prostorů, nejsou-li tyto určené ke spaní,
• minimální průchodná šířka ramen hlavních schodišť (ČSN 734130) je u RD 900mm, u BD 1100mm a musí vyhovovat ČSN 73 0802 (požár),
• sklon schodišťových ramen ve všech BD s výtahem a u schodišť uvnitř bytů smí být max. 35°, ve všech BD bez výtahu max. 33°,
• schodišť uvnitř bytů s konstrukční výškou menší než 3000mm a u schodišť do sklepů a na půdu je možno sklon zvýšit na 41°.
Norma ČSN 73 4130 Schodiště a šikmé rampy platí pro navrhování schodišť a šikmých ramp s funkcí komunikace pro pěší, které jsou trvalou součástí stavební části staveb:
• dle umístění se konstrukce třídí na: vnitřní a venkovní,
• dle funkce se konstrukce třídí na: hlavní, vedlejší (zřízené z důvodu provozních, požárních, bezpečnostních nebo jiných), únikové (zřízené pro případ kritické situace nebo ohrožení osob), pomocné (občasné používání), vyrovnávací (nepřekonává celou výšku podlaží), předložené (komunikace vně objektu), schodiště v bezbariérově užívaných stavbách a šikmé rampy v bezbariérově užívaných rampách,
• dle sklonu ramen se konstrukce třídí na: šikmé rampy 0° – 7°(12,3%), rampová schodiště 7° – 20°(36,4%), mírná schodiště 20° – 25° (např. bezbariérové stavby), běžná schodiště 25° – 35° (např. bytové a rodinné domy), strmá schodiště 35° – 45°, žebříková schodiště 45° – 58°, žebříky skloněné 58° – 80° (viz.: ČSN 74 3282) a žebříky svislé, stupadla 80° – 90° (viz.: ČSN 74 3282),
• dle počtu ramen se konstrukce třídí na: jednoramenné, dvouramenné, tříramenné a víceramenné,
• dle půdorysného tvaru ramen se konstrukce třídí na: přímé, zakřivené a smíšené,
• schodišťové stupně se třídí na: nástupní, výstupní, běžné a jalové,
• schodišťové stupně se třídí dle půdorysného tvaru na: přímé, kosé, zakřivené a zvláštní,
• nejmenší průchodná šířka schodišťového ramene je 900mm pro RD, 1100mm pro BD a ostatní dle požadavku na požární bezpečnost,
• průchodná výška schodiště (kolmá vzdálenost mezi výstupní čarou a podhledem schodiště) je min 1950 mm,
• podle počtu ramen se schodiště dělí na jednoramenná, dvouramenná, tříramenná a čtyřramenná, podle tvaru ramen na přímočará a křivočará, případně kombinovaná,
• u křivočarého schodiště kruhového šířka každého stupně v nejužším místě nesmí být menší než 13 cm, v místě nejčastějšího pohybu po schodišti by měla být šířka stupně alespoň 26 cm,
• u křivočarého schodiště točitého bývá menší šířka (60 až 90 cm), malým poloměr zakřivení (stupně jsou většinou osazeny na sloupu uprostřed) a vyšší stupně 18 až 21 cm,
• vzájemný vztah mezi výškou h a šířkou b v mm schodišťového stupně musí být 2h + b = 630 mm (600 až 650mm). Optimální výška stupně je 150 až 180mm, nejmenší šířka stupně je 210mm (stupnice 250mm),
• počet výšek schodišťových stupňů v jednom schodišťovém rameni hlavního schodiště smí být nejvýše 16, u pomocných schodišť a u schodišť uvnitř bytů nejvýše 18; stupnice schodišťového stupně musí být vodorovná, bez sklonu v příčném i podélném směru,
• vzájemná půdorysná vzdálenost hran výstupního a nástupního stupně je nejméně 130mm,
• průchodná šířka podlaží podest je 100 až 200mm větší, než je průchodná šířka přilehlých ramen,
• vložená podesta mezi dvěma schodišťovými rameny musí mít délku v násobku 630mm zvětšenou o šířku přilehlého výstupního stupně,
• norma neplatí pro navrhování schodišť a šikmých ramp tvořících součást technologických zařízení a místních komunikací, pohyblivých schodišť a schodišť a šikmých ramp při rekonstrukcích nemovitých kulturních památek,.
• žebříkové schodiště je možno navrhnout pouze pro občasné používání omezených počtem osob (například vstup na střechy, trvale neužívané půdy). Nejmenší průchodná šířka ramene žebříkového schodiště je 550 mm; tato šířka nesmí být ničím zúžena. Nejmenší dovolená šířka schodišťového stupně žebříkových schodišť je 150 mm,
• součinitelé smykového tření povrchu musí být u:
a) stupnice při okraji schodišťového stupně nejméně 0,6, u ostatních ploch stupnice nejméně 0,3 a protiskluzové úpravy nesmí vystupovat nad povrch stupnice více než 3 mm,
b) podest vnitřních schodišť nejméně 0,6,
c) podest vnějších schodišť nejméně 0,6 + tg a, kde a je úhel sklonu podesty,
d) celé stupnice žebříkového schodiště nejméně 0,6,
e) šikmých ramp nejméně 0,6 + tg a, kde a je úhel sklonu rampy,
• je-li povrch podesty vytvořen roštem nebo jiným perforovaným materiálem, nesmí být rozměr otvoru ve směru chůze větší než 15mm,
• hluk přenášený ze schodišť a podest do sousedních místností musí splňovat požadavky stavební akustiky dané normovými hodnotami,
• prostor schodiště musí být osvětlen a větrán.
• konstrukce zábradlí (ČSN 74 3305) může do průchodné šířky ramene zasahovat nejvýše 100mm,
• rameno musí mít: jedno madlo při šířce do 1650mm, dvě madla při šířce nad 1650mm a je doporučeno rozdělit rameno zábradlím při šířce nad 2750mm,
• na začátku a konci ramene musí vodorovná část madla přesahovat 150mm hranu změny výškové úrovně ramene.
Při navrhování staveb určených pro užívání invalidními a starými osobami je nutno kromě této normy respektovat ustanovení vyhlášky č.369/2001 Sb. O obecných technických požadavcích zabezpečujících užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu a orientace.
Norma ČSN 74 3305 Ochranná zábradlí obsahuje jak všeobecné, tak technické požadavky na zábradlí včetně rozměrů, pevnosti, výroby i montáže:
• všechny pochůzné plochy stavby, kde je nebezpečí pádu osob a k nimž je možný přístup, se musí opatřit ochranným zábradlím (popřípadě jinou zábranou), které musí bezpečně odolávat zatížením působícím ve směru vodorovném i svislém,
• zábradlí se musí zřídit na volném okraji pochůzné plochy, před níž je volný prostor hlubší a širší, než jsou normové hodnoty v závislosti na zatřídění pochůzné plochy (například s omezeným přístupem osob, s volným přístupem dospělých osob, provozy určené pro děti, hlediště). Za volný prostor se nepovažuje prostor zakrytý konstrukcí, která odpovídá zatížení pěším provozem,
• zábradlí se nemusí zřídit, pokud
a) by bránilo základnímu provozu, pro který je plocha určena (nástupiště, rampy na nakládání, bazény, jeviště apod.),
b) při hloubce volného prostoru nejvýše 3,0 m, je-li na volném okraji pochůzné plochy s běžným nebo nízkým provozem vytvořen nepochůzný bezpečnostní pás široký nejméně 1500 mm, který je zřetelně vymezen,
• nejmenší dovolená výška zábradlí včetně madla je
a) snížená – 900 mm, pokud je hloubka volného prostoru nejvýše 3,0 m,
b) základní – 1000 mm, ve všech případech, kdy není předepsána větší výška nebo dovolena snížená výška,
c) zvýšená – 1100 mm, pokud je hloubka volného prostoru je větší než 12,0 m, nebo pochůzná plocha se ve vzdálenosti menší než 1,0 m svažuje k volnému okraji sklonem větším než 10 % nebo stupňovitě, bez ohledu na hloubku volného prostoru [pokud není třeba použít zábradlí podle písmene d)], nebo ve volném prostoru, kde je ohrožení látkami škodlivými zdraví,
d) zvláštní – 1200 mm, pokud je hloubka volného prostoru větší než 30,0 m,
• Na pochůzných plochách s volným přístupem osob musí mezery v zábradelní výplni vyhovovat těmto podmínkám:
– Svislé a šikmé (v úhlu do 45 ° od svislice) mezery (mezi svislými tyčemi, tabulovými prvky, sloupky apod.) nesmějí být širší než 120 mm.
– Vodorovné a šikmé (v úhlu více než 45 ° od svislice) mezery nesmějí být širší než 180 mm (včetně mezery mezi zábradelní zarážkou a zábradelní výplní).
– Mezera mezi pochůznou plochou a zábradelní výplní u zábradlí bez zarážky nesmí být širší než 120 mm.
– Půdorysný průmět mezery mezi předsazeným zábradlím a okrajem pochůzné plochy nesmí být širší než 50 mm.
– Všechny ostatní mezery nebo otvory musí být uspořádány tak, aby jimi v žádné poloze kolmé k ploše zábradelní výplně neprošel zkušební hranol o stanoveném průřezu.
– Nejmenší dovolená velikost mezer platí i pro mezery mezi zábradlím a jinými konstrukcemi, na které zábradlí navazuje.
• zábradlí v provozech určených pro děti a v bytových domech musí být plné nebo s výplní tabulovou, sloupkovou ze svislých tyčových prvků nebo mřížovou. Mezery v zábradlí nesmí být širší než 120 mm v bytových domech a 80 mm v provozech určených pro děti,
• hrozí-li nebezpečí podklouznutí nebo propadnutí, musí být u podlahy zábradlí opatřeno ochrannou lištou nejméně 100 mm vysokou,
• šikmé zábradlí schodišť a šikmých ramp musí být opatřeno madlem, umístěným ve výšce nejméně 900 mm a nejvíce 1200 mm. U staveb určených pro pobyt dětí do 12 let se navíc musí umístit madlo ve výši 400 až 700 mm. Madlo zábradlí nesmí mít ostré hrany, výstupy apod.,
• základní ustanovení (platí pro navrhování a výrobu ochranných zábradlí, která jsou trvalou součástí staveb, včetně zábradlí přemístitelných,
• Norma neplatí pro zábradlí komínových lávek /platí ČSN 73 4201/, šachet a strojoven výtahů /platí ČSN 27 4009 a ČSN 27 4334 /, pro zábradlí umístěné na jeřábech, zdvihadlech, transportních zařízeních /platí ČSN 27 0140 a ON 26 0804/, pro balustrády, boční stěny a madla pohyblivých schodů /platí ČSN 27 4805/, pro zábradlí na plavidlech /platí ČSN EN 711/, na strojních zařízeních /platí ČSN EN ISO 14122-3/, na mostních objektech a opěrných zdech /platí ČSN 73 6201/, na pozemních komunikacích /platí ČSN 73 6101 a …10/, na autobusových, trolejbusových a tramvajových zastávkách, přestupních uzlech a stanovištích /platí ČSN 73 6425-1/.
Pro navrhování žebříků ocelových žebříků platí ČSN 74 3282:
• žebříky slouží pro občasný výstup,
• dle konstrukce se žebříky dělí na příčlové a stupadlové nebo pevné, skládací a výsuvné,
• vzdálenost příčlí je 280-330 mm,
• vzdálenost bočnic je 400 – 450 mm,
• maximální délka je 12 m,
• příčlové žebříky jsou tvořeny podélnými nosnými prvky spojenými příčlemi.
Další zákony:
• Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č. 71/2000 Sb a zákona 205/2002 Sb.,
• Nařízení vlády č.163/2002 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na vybrané stavební výrobky (ze dne 6. března 2002, ruší veškerá předchozí nařízení vlády),
• EN 13451-2 Tato část evropské normy EN 13451 stanovuje bezpečnostní požadavky pro žebříky, žebříková schodiště a madla na doplnění k všeobecným bezpečnostní požadavkům podle EN 13451-1:2001. Požadavky této zvláštní normy mají přednost před stejnými v 13451-1:2001. Tato část EN 13451 platí pro žebříky, žebříková schodiště a madla k použití pro vstup a výstup z bazénu,
• ČSN 73 0035 Zatíženi stavebních konstrukcí,
• ČSN 73 0802 Požární bezpečnost staveb. Nevýrobní objekty,
• ČSN 73 0804 Požární bezpečnost staveb. Výrobní objekty,
• ČSN EN 1991-1 (73 00 35) Zatížení stavebních konstrukcí,
• ČSN EN 1090-2 (2009) Provádění ocelových a hliníkových konstrukcí, Technické požadavky na ocelové konstrukce.
Vyhlášky:
• vyhláška MMR č.137/1998 Sb. O obecných technických požadavcích na výstavbu,
• vyhláška MHMP č.26/1999 Sb. O obecných technických požadavcích na výstavbu v Praze.
Zatížení na schody:
Podle normy ČSN EN 1991-1-1 je:
Plošné 2 kN/m2
Bodové v nejkritičtějším místě na hraně schodu 2 kN na ploše 100 x 100 mm.
Podle norem na zatížení se tyto zatížení musí mezi sebou různě kombinovat a kombinovat i s vlastní hmotností.
1,35x vlastní hmotnost + 1,0x plošná hmotnost
1,35x vlastní hmotnost + 1,0x bodové zatížení
1,35x vlastní hmotnost + 1,0x bodové zatížení + 1,0x plošná hmotnost
1,35x vlastní hmotnost + 1,5x bodové zatížení + 1,0x plošná hmotnost
1,35x vlastní hmotnost + 1,0x bodové zatížení + 1,5x plošná hmotnost
Zatížení na zábradlí:
Podle ČSN EN 1991-1-1 článku 6.4 se užitné vodorovné zatížení uvažuje jako přímkové zatížení působící ve výšce zábradlí, nikoliv však výše než 1,2 m.
Pro obytné budovy, kancelářské prostory, učebny škol může být užitné vodorovné zatížení uvažováno 0,2 – 1,0 kN/m, doporučeno 0,5 kN/m.
Pro zábradlí v místech, kde dochází ke koncentraci osob (tribuny, nástupiště…) může být užitné vodorovné zatížení uvažováno 3,0 – 5,0 kN/m.
www.strand.cz