Základní tři skupiny výrobků plochého skla, z nichž se dále vyrábějí specializované skleněné prvky, jsou:

1. Float sklo – základní ploché sklo pro stavebnictví

Float sklo se vyrábí tzv. float procesem, při němž proud žhavé skloviny „plave“ na hladině roztaveného cínu. Tato metoda byla vyvinuta firmou Pilkington v 50. letech a dodnes tvoří 90 % světové produkce plochého skla.

Vlastnosti:

• dokonale rovinný, bezvlnný povrch,
• vysoká optická čistota,
• ekonomická výroba v tloušťkách 2–25 mm.

Nevýhody:

• po rozbití vznikají ostré střepy šavlovitého tvaru → float sklo není bezpečnostní.

Proto se v moderních konstrukcích float používá převážně jako polotovar, který se následně bezpečnostně upravuje (tvrzení, vrstvení, tepelné zpevnění).

2. Vzorované (ornamentní) sklo

Vzorované sklo se vyrábí protlačením skloviny mezi dvěmi reliéfními válci. Výsledkem je sklo s dekorativní strukturou.

Použití:

• interiér (dveře, příčky, koupelny),
• designové aplikace,
• rozptyl světla při zachování světelné propustnosti,
• fasádní prvky s požadavkem na soukromí.

Dekor často pomáhá maskovat otisky a drobné nečistoty, což zvyšuje přidanou hodnotu zejména v interiérovém designu.

3. Drátosklo (wired glass)

Drátosklo má vloženou kovovou síť uvnitř skloviny. V minulosti bývalo považováno za bezpečnější variantu, ale moderní normy i mezinárodní odborné publikace zdůrazňují:

• drátosklo není bezpečnostní sklo,
• při nárazu může odpadávat včetně částí drátěného pletiva,
• nesplňuje požadavky EN 12600 na bezpečnostní zasklení.

Proto je dnes drátosklo používáno jen výjimečně – většinou pro specifické protipožární aplikace nebo rekonstrukce historických objektů.

Rozšířené typy plochého stavebního skla

Z uvedených základních produktů vznikají zpracováním další kategorie se specifickými vlastnostmi:

4. Opracované sklo

Zahrnuje všechny druhy mechanických úprav:

• broušení hran,
• vrtání otvorů,
• fazety,
• ohýbání,
• pískování,
• leptání,
• gravírování.

Tyto postupy jsou běžné v architektuře, nábytkářství i designu. U kaleného skla však musí být veškeré opracování provedeno před procesem tvrzení.

5. Tepelně tvrzené sklo (ESG – Toughened Safety Glass)

Tepelně tvrzené sklo je považováno za bezpečnostní sklo podle EN 12150.

Vlastnosti:

• pevnost v ohybu 2,5× vyšší než u floatu,
• vydrží teplotní šok až 200 °C,
• při rozbití se rozpadá na malé neostré úlomky (≤100 mm),
• používá se v fasádách, zábradlích, dveřích, sprchách, přístřešcích.

Nevýhoda: riziko spontánního prasknutí NiS

Vlivem přítomnosti sulfidu nikelnatého (NiS) může tepelné tvrzené sklo prasknout i bez mechanického poškození.
Řešením je Heat Soak Test (HST) podle EN 14179 – sklo ESG‑H, používané přesně tam, kde nečekané selhání není přípustné (fasády nad 4 m, veřejné prostory apod.).

6. Tepelně zpevněné sklo (TVG – Heat‑Strengthened Glass)

TVG sklo podle EN 1863 má:

• cca 2× vyšší pevnost než float,
• větší zbytkové napětí než float, ale menší než ESG,
• při rozbití vznikají větší střepy obdobné floatu → TVG není bezpečnostní sklo.

Používá se např. jako součást vrstveného bezpečnostního skla, kde poskytuje vyšší tuhost, ale přitom neprodukuje tzv. „kostky“ jako ESG.

7. Chemicky zpevněné sklo

Vyrábí se iontovou výměnou (K⁺ ↔ Na⁺), což zvětšuje povrchové napětí. Výhody:

• 1,3–4,2× vyšší pevnost než float,
• lze vyrábět v malých tloušťkách (1–3 mm),
• vhodné pro malé formáty a zakřivené tvary,
• používá se v elektronice, optice, interiéru.

Není klasifikováno jako bezpečnostní sklo.

8. Vrstvené sklo (Laminated Glass – VSG)

Vrstvené sklo podle EN ISO 12543 je dnes nejdůležitějším typem bezpečnostního zasklení.

Vlastnosti:

• složeno ze dvou a více tabulí skla,
• spojeno mezivrstvou (PVB, EVA, ionoplast SGP, pryskyřice),
• po rozbití zůstává sklo pohromadě,
• možnost spojování TVG, ESG i chemicky zpevněného skla.

Příklady označení:

• 44.2 = 4 mm + 4 mm + 2 fólie PVB (0,76 mm),
• 1010.2 = 10 mm + 10 mm + 2 fólie.

Používá se v:

• zábradlích,
• protihlukových aplikacích,
• protislunečním zasklení,
• ochraně proti pádu, útoku či průstřelu.

9. Skla s povlaky a funkcemi

Moderní architektura využívá výkonné povlaky vyráběné metodou pyrolýzy (tvrdé vrstvy) nebo magnetronového naprašování (měkké vrstvy):

Funkční skla:

• Low‑E skla (nízkoemisivní) – úspora tepla,
• Sun‑control skla – protisluneční ochrana,
• selektivní povlaky – optimalizace světla a tepelné složky,
• antireflexní povlaky – solární panely, muzea,
• samočisticí povlaky – hydrofilní / hydrofobní úpravy.

Dekorativní povlaky:

• sítotisk,
• digitální potisk keramickými barvami,
• lakovaná skla,
• zrcadla.

10. Speciální skla

• Antibakteriální skla – ionty Ag⁺ ničí mikroorganismy (AGC „Anti‑Bacterial“).
• Rentgenová skla – olovnaté příměsi pro stínění záření.
• Speciální optická a technická skla.

Normy a předpisy pro stavební sklo

Ploché stavební sklo je regulováno desítkami norem (EN, ISO, ČSN). Klíčové jsou:

• EN 12150 – tepelně tvrzené sklo,
• EN 1863 – tepelně zpevněné sklo,
• EN ISO 12543 – vrstvené sklo,
• EN 1279 – izolační skla,
• EN 1096 – skla s povlaky,
• EN 12600 – kyvadlová zkouška nárazu,
• EN 410, 674, 675 – světelně‑energetické vlastnosti,
• EN 1063 / 356 – odolnost proti střelbě a ručnímu útoku,
• EN 357 – požární odolnost zasklení.

V praxi se často uplatňují také německá pravidla TRLV/ TRPV/ TRAV, zejména doporučení používat ESG‑H (HST) u fasád ve výškách nad 4 m.

Co musí investor hlídat: kvalita a certifikace

Aby měl koncový uživatel jistotu, že obdržel kvalitní produkt, je potřeba:

• EC a CE prohlášení o shodě,
• trvalé označení skla (u ESG povinné),
• protokoly zkoušek (EN 12150, EN 14179, EN 12543…),
• konzultace s odborníkem při návrhu skladby skla.

Návrh stavebního zasklení – komplexní disciplína

Kvalitní návrh zasklení zahrnuje desítky parametrů:

1) Estetika a architektura

• vzhled, odrazy, barevnost, rovinnost, riziko anizotropie u ESG.

2) Okolní podmínky

• klima, údržba, vandalismus, životnost.

3) Montáž a logistika

• rozměry, tolerance, technologie osazení.

4) Environmentální parametry

• tepelná ztráta, solární zisky, akustika, kondenzace, udržitelnost.

5) Bezpečnost

• ochrana proti pádu, nárazu, ohni, teplotnímu šoku.

6) Zabezpečení

• ochrana proti útoku, průstřelu, výbuchu.

Závěr

Ploché stavební sklo představuje jeden z nejuniverzálnějších materiálů současné architektury. Díky širokému spektru typů – od základního floatu přes ornamentní, vrstvená, tvrzená, až po sofistikovaná selektivní povlakovaná skla – umožňuje řešit bezpečnost, estetiku, energetickou účinnost i konstrukční výzvy.

www.strand.cz