articles-117-1Existují tří základní výrobky z plochého stavebního skla:

• float (název podle metody výroby)
Běžná (klasická) plochá skla float dle ČSN EN 572 se po rozbití snadno tříští na střepy šavlovitých tvarů, jež mohou být příčinou zranění osob, popřípadě poškození vystavovaných předmětů. Z tohoto hlediska skla float pro mnohé účely naprosto nevyhovují.
• vzorované sklo
Vzorovaná skla jsou dekorativní skla, jejichž jedna nebo obě strany jsou strukturovány za pomoci vzoru vytvářeného protažením pásu žhavého skla mezi dvěma kovovými válci.

• drátosklo
Drátoskla ČSN EN 572-3 (na povrchu leštěná nebo vzorovaná) mají kovové drátěné pletivo vlisováno během výrobního procesu do hmoty skla. V případě rozbití toto pletivo drží jednotlivé střepy pohromadě. Při nárazové kyvadlové zkoušce dle normy ČSN EN 12600 dochází k uvolnění části vzniklých střepů a k jejich utržení i s drátěným pletivem. Tento typ produktu nesmí být používán jako bezpečnostní sklo chránící před poraněním nebo propadnutím osob.

Z těchto základních výrobků (polotovarů) se zhotovují další typy plochého stavebního skla:

Opracované sklo

  • Broušením,
  • Vrtáním otvorů,
  • Fasetováním,
  • Ohýbáním,
  • Pískováním,
  • Leptáním povrchu,
  • Gravírováním

Tepelně tvrzené sklo („kalené“, ESG)

Tepelně tvrzené sklo, , u kterých je speciálním řízeným procesem ohřevu a ochlazení vyvoláno permanentní povrchové tlakové napětí s cílem značně zvýšit odolnost vůči mechanickému a tepelnému namáhání a zároveň získat předepsané vlastnosti rozpadu, je považováno za bezpečné sklo splňující závazné normové požadavky na bezpečnost. Norma ČSN EN 12150 popisuje všechny vlastnosti a test kvality tepelného tvrzení (zkouška rozpadu po rozbití).

Díky vnesenému vnitřnímu napětí během procesu tepelného tvrzení (někdy chybně nazývaného kalení) dochází při rozbití skla ke vzniku velkého množství malých neostrých střepů o maximální velikosti 100 mm.

articles-117-1Jakékoliv tepelné tvrzení skla je proces nevratný a nelze sklo již dále řezat, vrtat a nemělo by se ani brousit. Pevnost v tahu za ohybu tepelně tvrzeného skla je 2,5x vyšší než u standardního skla float. Odolá pozvolnému rozdílu teplot v ploše jedné tabule skla až do 200C
Přestože se zdá, že tepelně tvrzené sklo má velmi mnoho výhod, má i jednu skrytou vadu, kterou můžeme na 99% odhalit jen speciální zkouškou, tzv Heat Soak Testem (zkráceně HST). Odborně se sklo, které prošlo HST zkouškou, nazývá prohřívané tepelně tvrzené. Jedná se o tepelně tvrzené sklo, u kterého je známa úroveň zbytkového rizika spontánního lomu vlivem přítomnosti inkluze kritického sulfidu nikelnatého (zkráceně NiS).

V praxi se kvalita a splnění předepsaných vlastností tepelně tvrzeného skla prokazuje:

  1. EC – prohlášení shody
  2. Označením trvalou značkou dle článku 10 normy ČSN EN 12150-1: 2000
  3. CE – štítek dodaného výrobku
  4. Předložení protokolů zkoušek podle EN 12150, část 2.

Na tepelně tvrzeném skle lze kromě vlnění pozorovat při při tzv. Brewsterovo úhlu – 56° fyzikálně optický jev tzv.: anizotropii. Tyto skvrny vznikají při průchodu světelných paprsků skrze jednotlivé vrstvy napětí tepelně tvrzeného (nebo tepelně zpevněného) skla (dvoulomový efekt). Díky rozdílnému napětí ve skle dochází k různým odrazům paprsků a vzniku polarizačního světla. Tyto neodstranitelné fleky neukazují úroveň tepelného tvrzení, pouze ukazují místa s relativně větším nebo menším vnitřním napětím.
Tepelně zpevněné sklo („polokalené“, TVG)
Tepelně zpevněná skla dle ČSN EN 1863 (někdy chybně nazývaných polokalená), která se při rozbití tříští na podobný tvar střepů jako sklo float.

Chemicky zpevněné sklo
Povrchově zpevněná skla iontovou výměnou nebo povrchovou krystalizací, které zvýší sklu pevnost v ohybu zhruba 1,3 až 4,2x ve srovnání s výchozím nezpevněným stavem.Takto zpevněné sklo není bezpečnostní.

Vrstvené sklo

  • Pomocí PVB, EVA, pryskyřice, atd.,
  • Protipožární,
  • Speciální.

Vrstvené sklo a vrstvené bezpečnostní sklo dle ČSN EN ISO 12543 je složené minimálně ze dvou skleněných tabulí, spojených mezivrstvou. Pro bezpečnostní vrstvené sklo se nejčastěji jako mezivrstva používají fóllie z polyvinylbutyralu (dále PVB) nebo etylenvinylacetátu (dále EVA nebo EVASAFE). Někteří výrobci používají pro speciální aplikace pryskyřice.
Vrstvená skla se často značí tímto způsobem (např.: 33.2; 88.4; 101010.22). Čísla před tečkou udávají počet tabulí skla a jejich tloušťku v mm (33. = 2 x 3 mm), číslo za tečkou, značí počet folií mezi každou tabulí skla. Jedné má většinou tloušťkou 0,38 mm.

Například: Sklo označené 44.2 je složeno ze dvou tabulí skla o tloušťce 4 mm, vrstvených pomocí dvou folií o celkové tloušťce 0,76 mm.

Ploché sklo s povlaky

  • Se sítotiskem,
  • Lakovaná skla,
  • S digitálním potiskem,
  • Zrcadla

Sklo s funkčními vrstvami

  • Tvrdé vrstvy oxidů kovů (pyrolytické),
  • Měkké vrstvy oxidů kovů (magnetronové),
  • Speciální

Sklo se speciálně upravovanými povrchy

  • Antibakteriální,
  • Rentgenové,
  • Speciální

Sklo ve stavebnictví je omezeno řadou ČSN EN:

  • Protipožární sklo a jeho klasifikace požární odolnosti podle ČSN EN 357
  • Protisluneční sklo aneb sklo s povlakem dle ČSN EN 1096
  • ČSN EN 356 Bezpečnostní zasklení – Zkoušení a klasifikace odolnosti proti ručně vedenému útoku
  • ČSN EN 357 Požárně odolné zasklené prvky s průhlednými nebo průsvitnými skleněnými prvky – Klasifikace požární odolnosti
  • ČSN EN 410 Stanovení světelných a solárních charakteristik zasklení
  • ČSN EN 675 Stanovení součinitele prostupu tepla (hodnota U) – Metoda měřidla tepelného toku
  • ČSN EN 674 Stanovení součinitele prostupu tepla (hodnota U) – Metoda chráněné teplé desky
  • ČSN EN 1036 Zrcadla z postříbřeného skla float určená pro vnitřní prostory
  • ČSN EN 1051 Skleněné tvárnice a skleněné dlaždice
  • ČSN EN 1063 Bezpečnostní zasklení – Zkoušení a klasifikace odolnosti proti střelám
  • ČSN EN 12600 Kyvadlová zkouška – Metoda zkoušení nárazem a klasifikace pro ploché sklo
  • ČSN EN 12758 Zasklení a vzduchová neprůzvučnost
  • ČSN EN 12898 Stanovení emisivity
  • ČSN EN 1288 Stanovení pevnosti skla v ohybu
  • ČSN EN 13022 Zasklení s konstrukčním tmelem
  • ČSN EN 15434+A1 Výrobková norma pro konstrukční a/nebo UV odolné tmely (pro použití u zasklení s konstrukčním tmelem a/nebo izolačních skel s exponovaným utěsněním)
  • ČSN EN 14321 Tepelně tvrzené křemičité bezpečnostní sklo s alkalickými zeminami
  • ČSN EN 13024-1 Tepelně tvrzené borosilikátové bezpečnostní sklo
  • ČSN EN 14179 Prohřívané (HST) tepelně tvrzené sodnovápenatokřemičité bezpečnostní sklo
  • ČSN EN 12150 Tepelně tvrzené sodnovápenatokřemičité bezpečnostní sklo
  • ČSN EN 12337 Chemicky zpevněné sodnovápenatokřemičité sklo
  • ČSN EN ISO 12543 Vrstvené sklo a vrstvené bezpečnostní sklo
  • ČSN EN 1279 Izolační skla
  • ČSN EN 1863 Tepelně zpevněné sodnovápenatokřemičité sklo
  • ČSN EN 1096 Sklo s povlakem
  • ČSN EN 572 Základní výrobky ze sodnovápenatokřemičitého skla

Poznámky z praxe:

Ze všeobecně uznávaných pravidel TRLV vyplývá, že pokud se použije tepelně tvrzené sklo (ESG) na fasádách budov od výšky 4 m a tam, kde se lidé mohou pod sklo dostat, doporučuje se používat prohřívané tepelně tvrzené sklo (ESG-H).

Jak mají získat koneční uživatelé jistotu, že dostali kvalitní výrobek?
Navrhování multifunkčního zasklení v sobě skrývá velké množství znalostí a praktických zkušeností z následujícího seznamu. Často se jednotlivé body dostávají do vzájemného konfliktu a jejich opomenutí nebo zanedbání může vést k nefunkčnosti celého systému.

1) Estetika a design budovy

• architektonický návrh
• estetické vlastnosti zasklení (vzhled)

2) Vliv okolí na zasklení

• povětrnostní podmínky
• lidský faktor
• údržba a oprava
• vandalismus
• životnost

3) montáž a demolice

• tolerance a požadované vlastnosti
• materiálová dostupnost
• provozní podmínky
• spolehlivost konstrukce
• technologie montáže (logistika)
• demolice

4) požadavky na prostředí (environmentální požadavky)

• tepelné zisky (oslunění)
• tepelné ztráty
• akustika
• osvětlení
• kondenzace
• udržitelnost

5) bezpečnost objektu (safety)

• zatížení větrem a sněhem
• náraz tělesa (člověka, propadnutí)
• praskání skla (vady a chyby)
• odchylky a deformace
• tepelné namáhání
• zatížení od konstrukce
• požární ochrana
• otřesy a pohyb konstrukce

6) zabezpečení objektu (security)

• ručně vedený útok
• exploze
• neprůstřelnost

P. S.
Spoustu užitečných informací o navrhování izolačního dvojskla naleznete v normě ČSN EN 1279 – 1, 2, 3, 4, 6.